91. O kýž aspoň, jako někdy v štěstí,

Jan Kollár

91.
O kýž aspoň, jako někdy v štěstí, O kýž aspoň, jako někdy v štěstí,
 Přítel v trýzni těchou přispěje, Jenžby kleslé křísil naděje, Smích a žerty míchal do neřestí; Nic, jen jedno pouť mi příkrou klestí, Tím jen srdce tytýž okřeje, Jako poupě, když ho šlepěje Slunce shnětly, Nymfa zase pěstí: Ty hro sladká zvuků melodických, Vy mých citů truchlých nádoby, Dítky nebe skryté v slovích lidských; Bez vás sotvy lzeloby mi tísně Dvou zlých bohů nésti poroby, Bez vás, třetím dané bohem, písně. [100]

Kniha Slávy dcera ve třech zpěvích (1824)
Autor Jan Kollár