113. Táhni, kam tě hvězdy zovou, bratře,

Jan Kollár

Táhni, kam tě hvězdy zovou, bratře, Nastup mužně cestu života, Kde tě koli osud zamotá, Týž bud Bohu, sobě, pýše, chatře; Miluj vlast a horli ohněm, spatře, Kdeby pravdu polkla mrákota, Hlasem, který skály ztroskotá, Slovanství kaž hluché vůkol Tatře: Mne nech zatím, v hájích, po oudolí, Mezi zpěvy křovin tichými, Bloudícího s sladkým srdce trudem; I mně nebe osudilo rolí, Tu, bych válku s ňádry vlastními Veda Dunaj množil očí proudem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby