115. Neste jí tam tyto city vřelé,

Jan Kollár

115.
Neste jí tam tyto city vřelé,
Neste jí tam tyto city vřelé,
Tichomluvné noční soumraky, Rcete šeptem lkavým, kteraký Vedou boj v nich péče, tužby, žele;
Nes jí měsíc, neste hvězdy skvělé Plamen zde jak v blízku jednaký, Rcete mlčelivé oblaky, Že sem a vždy budu jejím cele: Rcete řeky, echo, skály nahé, Jak nic nezná mluviť jiného Jazyk můj, než jméno její drahé; I vy větry letu vonného, Vdechnětež jí, jako vedne, v noci Jen ji myslí vše mé duše moci. [126]