118. Na tě myslím, když tmy šeré hynou;

Jan Kollár

118.
Na tě myslím, když tmy šeré hynou; Na tě myslím, když tmy šeré hynou;
Hory zlatnou jitrem řeřavým, Když se bledá, okem laskavým, Luna tichou směje za březinou; Tě jen slyším, kde se jiná s jinou Vlna smlouvá šeptem žvatlavým, Kde se větry, dechem voňavým, Z květné louky k zpěvům háje linou: Tebe vidím, když svůj silnic prachem Příchod jeví poutník vzdálený, Kde mhla stráně v běhu kryje plachém; S tebou žiji, tvůj sem ještě celý, Ač nás rok již darmo prošený, Ač nás závist mnoha krajin dělí. [129]

Kniha Slávy dcera ve třech zpěvích (1824)
Autor Jan Kollár