119. O bych mohl tajmo na se vzíti

Jan Kollár

119.
O bych mohl tajmo na se vzíti O bych mohl tajmo na se vzíti
 Jelena noh rychlých podobu, Šelbych cválem onu ozdobu Luk a hájů, řek a břehů zříti; Pod zemí bych až k ní volil jíti, Plulbych mořem v ryby způsobu, Až bych tam stál, změně osobu, Kde svým chodí květům vodu čříti: Kýž se v orla, jenž se pod nebesa Šíře, dále vznáší, obrátím, Tambych letěl přes houšť, vrchy, plesa; Ale nelzeť ještě osud hnouti: Blaze, žeť tam konám prozatím V noci ve snách, ve dne v duchu pouti. [130]

Kniha Slávy dcera ve třech zpěvích (1824)
Autor Jan Kollár