42. Mne už berla náměstníků chánských,

Jan Kollár

Mne berla náměstníků chánských, Ani Harem jejich netěší, Nedbám, kolik ročně z peleší Světu dává rudy Tatra banských; Aniž se ptám, jakou z břehů manských Loupež veze koráb najtěžší? Kolik drábů hejsek vyhřeší, Ve schůzkách noc aby strávil panských? Aniž více vyzvědati mílo, Kde se chová slavných k vidění Phidiasů, Raphaelů dílo; mám v rukou Peru, Vlachy, Řecko, Král sem bez vojsk, boháč bez jmění, Mně dal osud v jedné věci všecko.