111. Tak teď prostě a tak jemně stojí,

Jan Kollár

Tak teď prostě a tak jemně stojí, Ach, tak krotce a tak vznešeně, Pelná ohně a tak studeně, Smělá je a tak se předce bojí; Tak mře želem, tak se k smíchu strojí, Jasným okem tak zří zmateně, Tak chce mnoho, touží skroušeně, Tak nic nechce při vší tužbě svojí: Ai hle modla k tomu hotová Jako, kde dva bohové se sváří, Mezi nimi třetí hospodaří; Leť tam k Tibru s lístkem holubátko, Aby hned sem přišel Canova A vzal mramor se sebou i dlátko.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby