163. O ty ze všech najvalnější ztráto

Jan Kollár

O ty ze všech najvalnější ztráto Moře slavské, slavsky nazvané! Nebo že tvé není Germane Venedický záliv, sám máš za to; Než i Balt Blat, tak jak Blaton, Bláto, Slavské slovo jest a zůstane, I zde prýštěniny zbírané Jméno jantar od Antů snad vzato: Slavové tu byli Autochtoni, Nech už nelže Němec lichotně, Že jen vzal, co dřív mu vzali oni; I kam přišla ruka jejich rolná, Zaujala jenom pravotně Místa prázná, opuštěná, volná.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

17. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 183. Mezi dvěma ohni pálícími (Jan Kollár)
  2. 516. A vás jaká, Miloto, sem z Dědic (Jan Kollár)
  3. 107. Všecken oděv kroje německého (Jan Kollár)
  4. 191. Navštívení krátké dovolte mi (Jan Kollár)
  5. 156. Tuto Milek na člun rukou sáhnul (Jan Kollár)
  6. Přítelovi-státníkovi (Josef Svatopluk Machar)
  7. 153. Nazejtří když slunce blesky v dcerku (Jan Kollár)
  8. 174. Patřil však já nejen ku prostranstvím (Jan Kollár)
  9. 529. I dvou českých knížat jména stáli (Jan Kollár)
  10. 84. Jako lípa, jenž se ve chrastině; (Jan Kollár)