318. Bratře, neslyš hlasu závistníka

Jan Kollár

Bratře, neslyš hlasu závistníka K haně předků naších derzího, I my máme z kmene vlastního Mužů, kterým sluší čest a díka; Kdo nade Petra panovníka, Aneb Sáma vůdce vyššího? My sme dali Uhrům Zríního Němcům Husa, Vlachům Koperníka: A sto jiných krev jsou z kreve naší, pak my sme sotvy zdědili Jejich jméno, soused částku blažší; Tak svět činí často jako děti, Do studnice, z níž se napili, Házejíce kamení a smeti.