Vítej přišlá z dálky laštovičko
V krajích těchto slunkem zjařených,
Osaď zděné z hmotů míšených
Nad mým oknem své zas obydlíčko;
Ale pervé zleť sem na maličko,
Rci mi běh svých letů zkušených,
Zdaž i mně z těch břehů vzdálených
Pověst neseš aneb znameníčko?
„I mne křídla tamo nesly chtivá,
Abych div ten sama viděla,
Jehož krásu celé ptactvo zpívá;
Než ach blízkost smysly jala teskem,
Poselství mi přáti nechtěla
Čáka skutku převýšená bleskem.“