V tichu skrytém, kde ji nikdo nezná,
Vůle ušlechtilá působí,
Zřídlu čistému se podobí,
Jenž svět blaží do jeskyně vlezna;
Jeho vlahou tu se přelíbezná
Duha, onde louka ozdobí,
Ono pelní hroznům nádobí,
V moři zmizí, díků nenalezna:
Nebudou snad i mé pominulé
Darmo k hrobu kráčet šlepěje,
Skutek bude, co teď jenom vůle;
Byť pak v příštím jaře času dítek,
I jen jedna přešla krůpěje
Mého žití v jiné duše kvítek.