380. Patři vůkol, jako žlutnou hole,

Jan Kollár

Patři vůkol, jako žlutnou hole, Jak už hrubnou města, vesnice, Kde vál Zefyr, dují vichřice, Ticho kde se smály zpěvům pole; Bočan spojil, lepší kraje zvole, S ušlým od nás sluncem letice, Kvítí z luk a listí z vinice Starý nese Dunaj s ledem dole: Nedlouho však smutným bude hněten Rouchem pohled země blednoucí, Přijde opět a vše zkrášlí Květen; Mně už ale zašly jara sličná, Bez Ní bude celý budoucí Život můj jen jeseň ustavičná.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby