521. Hořičku též, jméno Anny měla,

Jan Kollár

Hořičku též, jméno Anny měla, Uzřela sem jako homolku, A tu natrefila na holku, Jenž se tváří krasolícnou skvěla; Ale v žíni celou obcházela Horu kolenačky v okolku, „Kajícnice! já vás za Polku Třímám:“ – arci, já sem Petronella! Jeden Němec, Bůh mu na nebesích Odpusť, vlasti mne i čistoty Zbaviv nechal v Hornoslezkých lesích; Rok sem tam co pustevnice žila, Rok pak po smerti zde trampoty Za mou slabost, sem si naložila.

Patří do shluku

hostýn, moravan, morava, moravský, tatarský, moravěnka, tatar, velehrad, tatra, modlící

107. báseň z celkových 139

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOBRÝ SADAŘ. (Richard Weiner)
  2. MORAVĚ. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. 404. Potom otec Bogdan Jug tu čestmi (Jan Kollár)
  4. horská studánka (Stanislav Kostka Neumann)
  5. Jde hlas kolem jako smutná hrana (František Sušil)
  6. POSLEDNÍ RYTÍŘ (František Gellner)
  7. 8.   Devětadevadesát pálených děvčisek (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Vížka. (Svatopluk Čech)
  9. XXI. Rád sedám na břehu (Vincenc Furch)
  10. Hostýnské zvony. (František Táborský)