548. V pravo opět lešení se dvíhá,

Jan Kollár

V pravo opět lešení se dvíhá, Opona je černá zaclání, Za kterou se slyší praskání, Nímžto mreskač sám své télo švihá; Diváků se množství k němu sbíhá A křik strojí, smích i rouhání, Řkoucí: ten zde činí pokání Za zločinstva nelidská a plihá: Slavy pro řeč, v Slavské někdy zemi, Ač on sám byl Slavem rozeným, Dvanácti dal tepat palicemi; Strach mne mrazem projal studeným, Jménem jeho nechci špinit péra, Kdo chce, můž je čísti u Schwartnera.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

101. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 144. Slav i vrahům dobře činit zvyknul (Jan Kollár)
  2. 566. V městě šestém vidíme zlé bůžky, (Jan Kollár)
  3. LXXXVI. Stýská mladému se Spitihněvu (František Jaroslav Kamenický)
  4. 533. Nad vratami pekla železnými (Jan Kollár)
  5. 485. Milí páni! tu, dím, ještě jeden (Jan Kollár)
  6. 569. „Povězte pak, milá panno, zdali (Jan Kollár)
  7. O takovém co mníš o člověku, (František Sušil)
  8. 580. Vůkol sem tam stojí u obruby (Jan Kollár)
  9. 60. Jak klevety rostou. (František Zdobnický)
  10. DĚL DOBOU DNEŠNÍ ROZTRPČENÝ DĚD. (Antonín Sova)