Velbloud biblický.

Eliška Krásnohorská

Kol poušť a noc však vlídno na oáze(J5f) Zde postanuli na své dálné dráze(J5f) mdlí poutníci a jako v tichém stánku(J5f) zde pod vějíři palem ždají spánku(J5f) Jest lunojasno Čarovně i krásně(J5f) noc kouzlí v paměť Firdusiho básně(J5f) jeť sladko chvíli po řeřavé pouti(J5f) než sen vše zastře v dumách oddechnouti(J5f) Bdí malý hlouček ještě pohromadě(J5f) kněz jehož oko blouznivě a mladě(J5f) zří palmu jinou palmu mučednickou(J5f) vlát nad svou hlavou missii on britskou(J5f) chce dohoniti na stanici její(J5f) blíž něho učenec jenž prospěšněji(J5f) než věroukou sloužiti chce světu(J5f) neb výzkumnou on následuje četu(J5f) jež vypraví se do Afriky středu(J5f) on nezná cíle nad německou vědu(J5f) dál sedí Turek na zkřížených nohou(J5f) a za ním postavu zřít přeubohou(J5f) toť černoch sšedivělý v zotročení(J5f) Pak jest tu poutník o němž známo není(J5f) čím jest kam chce a jaké jeho losy(J5f) on kaftan bídný roztrhaný nosí(J5f) a právě teď když měsíc jasně svítí(J5f) vzal jehlu navlék niť a jal se šíti(J5f) by žebrácký svůj kaftan trochu spravil(J5f) a při tom chroustal česnek Tak se bavil(J5f) že ani neznamenal v horlivosti(J5f) jak vedle něho v krotké důvěrnosti(J5f) se v poklid složil poutník ještě jeden(J5f) toť obr velbloud jenž byl Turkem veden(J5f) a nosil přerůzného zboží tíhu(J5f) Kněz na klíně měl rozloženu knihu(J5f) již ozářilo na černém tom rouše(J5f) tak bělojasně plné luny světlo(J5f) že by se z ní jak ve dne krásně četlo(J5f) Toť Nový Zákon právě u Matouše(J5f) byl otevřen A pod klenutím palem(J5f) kněz mladý s pohnutím a se zápalem(J5f) hned missii svou počal žádostivě(J5f) on nečetl on z paměti své živě(J5f) a zaníceně s přesvědčením žhavým(J5f) teď svatá slova hlásal Opět pravím(J5f) ba pravím vám i velbloudu je snáze(J5f) by skrze jehelní on ucho prošel(J5f) než boháči by po své zlaté dráze(J5f) též nebeského království kdy došel(J5f) Tak Hezky zvolal ten jenž kaftan látal(J5f) Byl rozzloben neb se svým dílem chvátal(J5f) a nemohl vzdor jasu lunné noci(J5f) niť v ucho jehly vpravit živou mocí(J5f) Však vedle něho se žasnoucí duší(J5f) se pohnul velbloud ostřil tupé uši(J5f) vzpjal hlavu k výši nozdry slídně šířil(J5f) a blýskajícím okem zkumně mířil(J5f) tam po té jehle po té hračce malé(J5f) jež ouško má div očím lidským znalé(J5f) Jak že bych prošel Já té jehly uchem(J5f) A což as vadí na lakomci suchém(J5f) jeť pán můj také boháč nuž co vadí(J5f) by vychrtlý jak prázdná kůže hadí(J5f) se vsoukal nějak do té modré výše(J5f) dost široké a volné mnohem spíše(J5f) než já s tou horou na vypouklém hřbetě(J5f) já v ucho jehly Vždyť přec není v světě(J5f) již tloušťky nad tu moji nemotorné(J5f) Já chuďas jenž jsem zrozen křiv snad z trestu(J5f) A člověk rovný podoby tak vzorné(J5f) ten že by neměl najít k nebi cestu(J5f) Tak dumal velbloud všecek jatý žasem(J5f) pak zapomněv se pravil plným hlasem(J5f) Ta věta v knize ne ta pravdy nedí(J5f) A všichni tam kde velbloud ležel hledí(J5f) však že to příliš nepodobno víře(J5f) by mluvilo tak směle hloupé zvíře(J5f) tož mysleli když hlédli v onu stranu(J5f) že děl to ten jenž látal na kaftanu(J5f) a k odpovědi každý hned se chystá(J5f) Dí nejdřív učenec Jeť pravda jistá(J5f) v té větě velbloud jehlou projde spíše(J5f) než boháč proto do nebeské říše(J5f) že říše nebeská jest bajkou čirou(J5f) Neb kdo své kosti složil v zemi syrou(J5f) ten nevzkřísí se duší v život věčný(J5f) ať boháč chuďas země zpět ho nedá(J5f) Jeť nesmrtelnosť klam jen krasořečný(J5f) a všecky mythy zvolna zruší věda(J5f) On pyšně pohrdlivě hlavu zvedl(J5f) an mladý kněz se zatřásl a zbledl(J5f) Když Pán chce projde velbloud jehly uchem(J5f) však nikdy pyšný do nebe Jen prostí(J5f) jen pokorní jdou k věčné blaženosti(J5f) jen chudí statečkem a chudí duchem(J5f) Jeť věda stéblem topícím se v moři(J5f) Jen Pánu jenž ví vše se křesťan koří(J5f) Kněz pokáral tak hrdosť učencovu(J5f) a hle i líný Turek jeho slovu(J5f) rád přisvědčil Ne není to jen bájí(J5f) Ta kniha pravdu dí Neb vede k ráji(J5f) most hrozný úzký tak jak ostří nože(J5f) A boháč zvyklý z rozkošného lože(J5f) jen po kobercích měkkých kroky vléci(J5f) ne nedovede most ten děsný ztéci(J5f) Ráj na zemi měl boháč nás jen chudé(J5f) kdo strádáme ráj věčný blažit bude(J5f) Hle zajiskřil zrak černochův té chvíle(J5f) a zablýskaly zuby jeho bílé(J5f) těž on ten rob jenž po věk nucen hrýzti(J5f) jen němě úzdu otroctví a hany(J5f) tím rozjařen co slyšel z knihy čísti(J5f) teď vypustil hněv dávno nastřádaný(J5f) Tak jest to pravda odvážil se říci(J5f) tak musí to být pravda Boháč dravý(J5f) jenž kupuje jak datle lidské hlavy(J5f) on padouch proklínaný stotisíci(J5f) jenž směl zde sám jen hřešit sám jen soudit(J5f) on nesmí nesmí do nebe se vloudit(J5f) On jenž se válel v zločinném svém zlatě(J5f) ať patří peklu od hlavy až k patě(J5f) Tu vyvstal ten jenž kaftan ochátralý(J5f) byl zašíval i druzí prudce vstali(J5f) neb otrhánku v líci četli zjevně(J5f) že vyzývavě posměšně a hněvně(J5f) jim ve tvář něco vmete ku potupě(J5f) Nu dobrou noc děl prskaje a supě(J5f) já přeji pánům líbezného snění(J5f) po krásném křesťanském tom poučení(J5f) Já jsem jen žid však moudrosť duší mana(J5f) mi vzácna od Turka jak od křesťana(J5f) a nezapomenu co páni ráčí(J5f) tak šlechetného smýšlet o boháči(J5f) neb trochu též to padá na mou hlavu(J5f) ač mám jen čtyři lodi ve přístavu(J5f) a v Kahýře své nepatrné sklady(J5f) též v bankách evropských nu trochu všady(J5f) jak pravý chudý žid jenž v potu líce(J5f) se pachtí aby děti měly více(J5f) Nu spěte sladce dobrou noc vám přeji(J5f) I jde k své houni Zraky všechněch zejí(J5f) teď dokořán a sledují ho svorně(J5f) Nuž dobrou noc mu každý přeje dvorně(J5f) i kloní se an žid kol něho kráčí(J5f) Ach odpusťte ta slova o boháči(J5f) My nevěděli ani netušili(J5f) s kým máme česť A černoch zarputilý(J5f) jenž v peklo proklel boháče v tu chvíli(J5f) teď podlézavě býčí krk svůj chýlí(J5f) i Turek se svým děsným k ráji mostem(J5f) se tupě sklání v ponížení sprostém(J5f) kněz blouznivý jenž Pánu jen se koří(J5f) a pyšný badatel jenž nebe boří(J5f) plec ohýbají s uctivostí chutě(J5f) žid boháč když jde kolem na své kutě(J5f) Tak stáli s vážně skloněnými čely(J5f) až uhnízdil se židák ošumělý(J5f) a každý z nich své zraky spustiv k zemi(J5f) tak vzdával milionům hold svůj němý(J5f) I povstal velbloud jako hora z hloubi(J5f) Noh jeho dlouhých zohýbané klouby(J5f) jak sáhovky se rozkládaly zvolna(J5f) vzpjal hlavu vzdorně ale trpkosť bolná(J5f) mu plála v očích Vím již zařval vztekle(J5f) v to ticho pouště strašným zvukem zleklé(J5f) vím proč i velbloud jehlou provlékne se(J5f) spíš nežli boháč v nebe dostane se(J5f) Klet nosit hrb svůj na svém vlastním hřbetě(J5f) zřím v čem jest kletba boháčova v světě(J5f) on lidi s rovným hřbetem narozené(J5f) kam kročí hrbí plec jim hnusně klene(J5f) jak na těch všechněch moudrých zde se vidí(J5f) kde boháč jest hned velbloudi jsou z lidí(J5f) Tak před penězi člověk záda křiví(J5f) že snad i v nebi všichni spravedliví(J5f) by zhyzdili své nadpozemské oudy(J5f) a změnili se také na velbloudy(J5f) A proto boháč vyloučen je z nebe(J5f) Tak velbloud poučil a ztišil sebe(J5f)

Patří do shluku

chyba, těžkost, nepravost, kryst, moudrý, bližní, užívat, činit, ctnost, příklad

878. báseň z celkových 1007

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. jasná noc (Stanislav Kostka Neumann)
  2. None (Karel Alois Vinařický)
  3. 281. Čekanka. (Jan Petr Jordan)
  4. Nastali jsou blouzniví teď snáři, (František Sušil)
  5. 30. Darmo lidská peruť za výborem (Jan Kollár)
  6. BOLUMÍŘE. (Josef Václav Frič)
  7. V. U Dodony stál svatý dub (Vítězslav Hálek)
  8. SNĚMY ZVÍŘAT. (K. V. Slanský)
  9. Od 2. do 14. září (Otokar Fischer)
  10. slovo (Stanislav Kostka Neumann)