Krásný večer.

Eliška Krásnohorská

Krásný večer.
Ve výši v lesku nachovém se nebe klene, z pod mlhy ozářené oddychá země v spánku svém. Zpěv samotného slavíka probouzí šero, a zlatých oči stero modravá víčka odmyká. Na každém stéblu mlaďounkém se rosa houpá, z každého klasu stoupá žalm slávy v šeptu tichounkém. 41 V tmu bor se halí pokojnou, mech ze sna pučí, noc krásná z dálky hučí v mou duši mocí opojnou. Ne, nemohu již srozumět plnému štěstí, jež ve mně dlí; ó jesti to všecko jediný jen svět? 42