Příchod jara.

Eliška Krásnohorská

Příchod jara.
Jsi upoutána v sníh a led, ty milá máti země! se vší svou krásou ukrytou a v sněžném rouše zavitou pohřbena ležíš temně. Na srdce led ti položen a závoj z mlhy k očím, nezřím již květů růžových, neslyším písní medových, ve spustlý sad kdy kročím. Však hle! již tamo z daleka ti smilování kyne, zvedá se slunko výš a výš, a celujíc tě opět blíž ku srdci svému vine. 64 A mocně pouto ledové v radostné slze mění; ó plesej v nové svobodě dík milosrdné přírodě a jara políbení. 65