Ptáčata.

Eliška Krásnohorská

Ptáčata.
Zaznívá sad, zaznívá háj pln zpěvu radostného, ptačátka slaví první máj života mladičkého. Zvědavým očkem hledí v svět a šveholí, co vidí; líp jasným hláskům rozumět,rozumět než klamné mluvě lidí. Zpívají z plna srdéčka, jak rozkošno jest žíti, křidélka v jasnu slunéčka jak volnými se cítí. 75 Ni tvorové tam na zemi že luhem nekráčejí, leč nad květy a růžemi se lehce povznášejí; že milují se pospolu a jsou tak přeblaženi! o hněvu zlém ni o bolu že nikde stopy není. A nevinná ta mláďata se dlouho radí v sboru, zda lidé nebo ptáčata jsou šťastnější všech tvorů. 76