Zázraky.

Eliška Krásnohorská

Zázraky.
Potůčku vlny přes oblásky co dívčí smích se pramení; tajemné jako šepot lásky jest mladých stromů šumění. Ty malé kvítky – kdož by hádal? se smějí a se milují, a kdyby duch můj věčně bádal, kde větší moudrosť: najdu ji? Milostně ve kři volá ptáče a odpověď zní z daleka; mně při tom slastí srdce skáče jak pravé srdce člověka. 80

Kniha Z máje žití (1871)
Autor Eliška Krásnohorská