Zimní večer.

Josef Kuchař

Jsem sám. Spí zimní večer v kraji, jen vítr klátí haluzemi, a v modré šeři za obzorem veliký měsíc shlíží k zemi. To velké, klidné oko hledí tak pátravě večerní hluší – – Jak tajně v knize minulosti kdos obrací list, cítím v duši. Sny dávné plynou v parách vzdušných, pln svitů kraj se leskne bílý – – Hle, v ztemnělý sad z chvojek, křížů tam do polí se měsíc chýlí. Kol němo, – v hlavě paměť vstává všech milých druhů, blahých časů... Ach, zašli, jako nápěv sladký v noc na vždy vyzní bez ohlasu. – Jsem sám. Spí zimní večer v kraji, jen vítr klátí haluzemi, a v modré šeři za obzorem veliký měsíc shlíží k zemi.

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

102. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XI. Již je půlnoc: všecko vůkol (Josef Uhlíř)
  2. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  3. LETNÍ NOC. (Karel Babánek)
  4. NOTTURNO. (Jaroslav Vrchlický)
  5. V ČERVENCOVÉM VEČERU. (Adolf Brabec)
  6. VEČER. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  8. NOKTURNO. (Rudolf Illový)
  9. LETNÍ VEČER. (Louis Křikava)
  10. Sám a sám (Xaver Dvořák)