Na horách.

Josef Kuchař

Jde k večeru, a na horách se sněží; – hory ty těžko mně v srdci leží. Zas vzpomínky se staré v hlavě zvedly, srdce mé kouzlem hor obepředly. A dávno zavátý čas duší táhne; – po něčem na horách srdce práhne. Vstal luny srp a nad horami svítí; – nemůže srdce hor zapomníti. Noc průzračná, – sníh na horách se leskne; – srdce mé div že si nezasteskne. Tam na horách hrob – a v něm sladká žena, závějí hlubokou zasněžena.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

17. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XVII. SNÍH. (Jaroslav Vrchlický)
  2. VEČER V JESENI. (Jaroslav Vrchlický)
  3. POSLEDNÍ LÁSKA. (Adolf Červinka)
  4. Sirotek. (Jan Ježek)
  5. PRVNÍ SNÍH. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Zimní noci. (Rudolf Bort)
  7. OHEŇ (Viktor Dyk)
  8. ÚVODNÍ SLOKY. (Adolf Červinka)
  9. Do křídel, duše má! Vlašťovkou (Jan Evangelista Nečas)
  10. Pohádka o knížecím člověku. (Antonín Koukl)