V snů kukli zapředen a v soumrak ztmělý(J5f)
v své dílně seděl mistr Bandinelli(J5f)
Již dlouho v prachu kladivo a dláta(J5f)
netknuta leží rameno jak chromé(J5f)
se vznésti nechce v bázni nevidomé(J5f)
ku práci dílu lampa duše spjata(J5f)
mlhavou clonou v nížto tvůrčí tucha(J5f)
zaniká mžikem jako jiskra hluchá(J5f)
Proč jako kovkop v hloubi nitra pilně(J5f)
v myšlénkách zabrán mistr ve své dílně(J5f)
Sto asi let již Florencie měla(J5f)
mramoru velký balvan tlící v prachu(J5f)
jejž zkazila kdys ruka neumělá(J5f)
bez jiskry ducha v řemeslném vzmachu(J5f)
Tu rada města chtějíc dílem slavným(J5f)
se rovnat ušlechtilým předkům dávným(J5f)
hlásala všem jimž blesk umění v čele(J5f)
by mrtvý balvan v půtce zmohli smělé(J5f)
stesali sochu Florencii k slávě(J5f)
Však Bandinelli po něm mistři všici(J5f)
stín nedůvěry na duši a v líci(J5f)
pohrdli dílem řkouce jednohlasně(J5f)
Ač hvězda umění nám hoří v hlavě(J5f)
věříme pevně okem zříme jasně(J5f)
že ruka lidská nezmůže ten kámen(J5f)
Zas v prachu ležel ale jinoch chmurný(J5f)
v němž sopkou sálal tvořivosti plamen(J5f)
a obraznosti Samum žhavý burný(J5f)
tož Michel Angelo děl města sboru(J5f)
Kdys židů zástup s obrem Goliátem(J5f)
zápasil marně až tu slunných zraků(J5f)
mladistvý David vzmachem svého praku(J5f)
olbříma srazil tak já zářným dlátem(J5f)
pokořím mrtvou hmotu do mramoru(J5f)
Davida vtesám vítězného reka(J5f)
Ta hrdá slova po městě se šíří(J5f)
a řada mistrů diví se a leká(J5f)
jásají jedni druzí záští pěnou(J5f)
jak muší roj či noční netopýři(J5f)
kol lítají se zlobou utajenou(J5f)
V snů kukli zapředen též Bandinelli(J5f)
jak stěžeň lodi bouří rozechvělý(J5f)
se zmítá chvěje myslí hloubá pilně(J5f)
s nočními stíny mluví ve své dílně(J5f)
Co nemožným se zdálo marným dílem(J5f)
co mlhou bylo stajeno mi v hrudi(J5f)
ten mladík tesá na mramoru bílém(J5f)
ze hrobu v žití tvůrčím kouzlem budí(J5f)
Co mého umění ten záblesk matný(J5f)
jak bludičky jež mihotem svým zjevná(J5f)
jen chodcům nočním Zachvěl se muž statný(J5f)
naběhly žíly v čele tváře hněvná(J5f)
zarudla víc již syčí hněv Nač sochy kleté(J6f)
jste vyšly z ruky mé Jak plevel smete(J5f)
vás v bezdnou propast vichr zapomnění(J5f)
Vám do tváře prach všednosti se lepí(J5f)
nuž co jste buďtež hluché mrtvé střepy(J5f)
Jak makovice soch poráží hlavy(J5f)
kladivem mistr dílnu v trosky mění(J5f)
pak v noc se řítí jako přízrak tmavý(J5f)
Neb v hloubi duše běs příšerný vstává(J5f)
a šeptá v sluch Jak tvá i jeho zahyň sláva(J6f)
snad Davida již socha vytesána(J5f)
jdi sraž ji k zemi jedna stačí rána(J5f)
Ulicí kvapí nad ním hvězdné luhy(J5f)
se tiše pnou obláčků bílé stuhy(J5f)
přes měsíc tíhnou beránků jak stáda(J5f)
Jak noční stín se Bandinelli vkrádá(J5f)
do cizí dílny rozhlíží se kolem(J5f)
hle v roušce socha hněvným se zápolem(J5f)
blíž kvapí tam již rozpřahá se k ráně(J5f)
pojednou ustal palné zachyt skráně(J5f)
a v smíchu děl Dřív výtvor velkolepý(J5f)
přec musím zřít než obrátím ho v střepy(J5f)
a roušku strh S velebným slunným zrakem(J5f)
jak Ježíš nad vodami vítěz se svým prakem(J6f)
tu David stál v něm něha mládí síla(J5f)
v souladu krásném z něho zář se lila(J5f)
zář nahé krásy duhou nad oblakem(J5f)
Vznešená socha Před ní Bandinelli(J5f)
na zemi klečí žárem rozechvělý(J5f)
a luna v okně v paprsků svých reji(J5f)
dvě slzy stihla v bledém obličeji(J5f)
saul, izraelský, samuel, mojžíš, faraon, david, faraón, egypťan, nil, jahve
107. báseň z celkových 261
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
None
(Beneš Metod Kulda)
-
3. Ha, že nejsem mrak! – jak boží
(Václav Bolemír Nebeský)
-
Šalamoun.
(Adolf Heyduk)
-
JITŘNÍ.
(Antonín Klášterský)
-
NEBEZPEČNÁ.
(František Kvapil)
-
LEGENDA.
(Antonín Macek)
-
Od pevného člověka.
(Stanislav Mráz)
-
Pravda.
(Jaroslav Vrchlický)
-
PŘECHOD PŘES MOŘE.
(Jan Opolský)
-
Komunisté Čufut-Kalští.
(Adolf Heyduk)