10. O matko, slyš, tvé dítě jde,

Jaromír Březanovský

O matko, slyš, tvé dítě jde, a touhou po tvé lásce schne. Chce slyšet lásky sladký hlas, by stará radosť vnikla zas v to srdce dlouho zkoušené, z tvých loktů k vrahu vržené. Tvůj hledá dech, tvých očí zář, tu něžnou láskyplnou tvář, tvých nohou stopy zrychlené, když starosť tebe volala, pocelky ruky milené, když's hlavě jeho žehnala. Hle, zvadly věnce radosti, a květe trní žalosti, však slova tvého ozvěnou a stínem péče zhojenou mou duší kvítí pokvete radostí chudo naseté v tom světě němé ciziny. Až slunkem svaté otčiny zlé trní zhyne, v zápětí v mé přijde radosť objetí. O matko, slyš, tvé dítě jde a touhou po tvé lásce schne; o vezmi duši raněnou v tu svatou náruč zavřenou.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

740. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U kolíbky děvčete. (Václav Stach)
  2. Moravě na rok 1861. (Alexandr Balcárek)
  3. X. Matko! koho teď si zvolíš ku pomoci? (Josef Václav Frič)
  4. XXIX. (Karel Sabina)
  5. POSPOLITÁ KMETŮ. (Václav Jaromír Picek)
  6. Stance. (Adolf Heyduk)
  7. 25. Za hvězdné noci májové jsem (Josef Kuchař)
  8. DŮM OTCOVSKÝ. (Václav Jaromír Picek)
  9. Tvůj krásný tmavý vlas. (Adolf Heyduk)
  10. PĚVEC K PŘÍRODĚ. (Václav Jaromír Picek)