Nevděční synové.

Josef Jaroslav Langer

Byla někdy jedna matka A ta měla synů mnoho; Jemnostpána udělala z toho, A z jiného půl hrabátka. Dobrá vdova tato Rozdala jim celé jmění, všecko zlato, Myslíc: že co dobrým synům dá, To že nejlépe schováno má. Ale slávou oslepení synové Brzo na svou matku zapomněli; Jiným dávali, a jí jen dáti chtěli; Ach, a dobrá matka, aby synům hanby nedělala, Pod večer na Pražském mostě žebrávala. Mnohý cizinec tu kráčel okolo, Vida ženu oškubanou na holo; Ale žádný jí nic nedaroval, Než, že tolik možných synů má, jí předhazoval. Matka zemřela hladem; Pohřbenatě pod Vyšehradem. A synové, když smrt její uslyšali, Nákladný jí na hrob kámen dali.

Patří do shluku

chyba, těžkost, nepravost, kryst, moudrý, bližní, užívat, činit, ctnost, příklad

945. báseň z celkových 1007

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Chvíle té se nejvíc lekám (Marie Čacká)
  2. NÁHROBNÍ NÁPIS V ŘÍMĚ. (Josef Svatopluk Machar)
  3. 1. Bolet musí srdce v těle, (Marie Čacká)
  4. 143. Tření. (Jan Petr Jordan)
  5. Vlastenské písně.*) (Václav Stach)
  6. Zeptá-li se vás kdo, dítky, (Marie Čacká)
  7. 136. Chleb. (Jan Petr Jordan)
  8. IX. Vlastenská mysel. (František Matouš Klácel)
  9. Má-li z jara kvítko rozkvetnouti, (František Sušil)
  10. 155. (Josef Vlastimil Kamarýt)