Nám v jediný refrén roztála romance mládí V šer dnů(Na)
pohledy naše se líbaly jak v jediném objetí zachvění dvojí(Na)
S rozkoší dýchal jsem vůni tvé krve a v zahradách snů(Na)
jak milenku u pějících vod má duše hledala tvoji(Na)
K nám mluvila touha a vášeň hrůza a síla a hřích(Na)
i zastřené tajemství zkamenělé přírody jedinou řečí(Na)
má myšlenka s tvou měla na tváři jeden jiskřivý smích(Na)
i stejné stažení svalů a zblednutí bolestnou křečí(Na)
A nádheru noci dušema dvěma jsem jímal a ssál(Na)
jemné fluidum hudby chytal jsem dvojí nervovou spletí(Na)
a zázrak krásy dvojím vězněný zrakem v smutku mém hrál(Na)
jak paprsek dvojitě broušeným sklem když rozžhaven sletí(Na)
Dnů zetlelých mlho jež házíš do duší rozklad i žel(Na)
Neznámých moří mrtvých výpary žhoucí a solné(Na)
v nichž vadnou aleje rozvitých nálad a žíravý pel(Na)
do květů na růžové zvlnění vůní se sráží a prolne(Na)
Kdo rozložil slitá dvě světla Kdo úsměv můj v tváři tvé zhas(Na)
Kdo našemu hlasu dal cizí přízvuk že smyje se s duší(Na)
Kdo ochromil jemné chvění dotyku A hodil tajemný kvas(Na)
do našeho vína jenž jeho žehnutí opojné ruší(Na)
Proč v sadě mém záhon tvých lilií léta vyprahl zmar(Na)
Jak plovoucí ostrov urvaný z břehu mizíš mi v dáli(Na)
Ve vůni vzpomínek mých zhořkl tvých esencí čar(Na)
v němž hvězdy minulých nocí a záře mých úsvitů vtály(Na)
A cizí mi touha tvá jak žena z níž piješ rozkoš svých dnů(Na)
Z mých očí již neřine příval tvých slzí v bratrském zdroji(Na)
a jenom nad hroby minulých jar na hřbitovech snů(Na)
jak fantom milenky mrtvé má duše potkává tvoji(Na)