NĚMÉ SETKÁNÍ

Otokar Březina

Jedenkrát oddech ciho ži zarděl mne blízkos spříz touhy(Na) hlas von očením jak modlitba zvo večer před velmi svátky(Na) Chladi poprchá jimiž okří seň omdle tichem(Na) a naje zesláb nekonečnou chů v krajinách ří mlhy(Na) Šu nesmělých kro když láska jde dušemi v sně(Na) a vzbou u krve ilu úsměvu žádostiho(Na) Jedenkrát oddech ciho ži zarděl mne blízkos spříz touhy(Na) clony lože se zachvěly odhrnuty diskret rukou a klesly(Na) Teskno Zapadla minu slunce slzami zvětšu se hvězdy(Na) smuteč cypřiše čeka u cest Nepoznány se je duše(Na) kaž svou rozžatou svítilnu při potká clo neři(Na) jen dlou stíny vzponek táhnou se za nimi přes ce obzor(Na) Kam padnou tam rostou mystické květy vyzařu uhaslá světla(Na) a z jejich lis rozemnutých vo mi tost ho setká v smrti(Na)