Zas dávná bolest v záření zraků mých mrazivou mlhou se vssála(Na)
a řeřavé vydychování barev mi srážela v bělavé kotouče chmur(Na)
Touha má dušená v třesení chorobném dotknout se bála(Na)
myšlenek rozžhavených klaviatur(Na)
Šat soumraku duši mou oblékal z doutnavých palčivých paprsků snován(Na)
a ticho do nejhlubších hrobových poloh sjíždělo klesáním škál(Na)
Den odcházel zarmoucen útrpným pokynem hodin pozdravován(Na)
jak od lože mrtvého ode mne v zádumčivou svou dál(Na)
Jen bolest mi dýchala hlubokým dechem jenž Vzkříšení zpívá(Na)
nepodrobená času vítězná nepřítelkyně snu(Na)
podobná noci jež jediným pohledem do všech oken se dívá(Na)
a všem pohledům otvírá jediné okno k věčnému dnu(Na)
Jen bolest mi dýchala hlubokým dechem v němž utajen leží(Na)
výkřik mé matky jak v první mou hodinu chudou síní se táh(Na)
i poslední výkřik příšerně jásavý jenž v hlubinách duše mé střeží(Na)
tohoto snění slzami vlhnoucí práh(Na)