RUCE

Otokar Březina

V oslňu losti světla ležela ze jako kniha pís(Na) otevře před našimi zraky A takto jsme li(Na) Hle v této chvíli ruce milio potkáva se magic řetěz(Na) jenž obmy všechny pevniny pralesy horstva(Na) a přes mlčenli říše všech moří vzpí se k bratřím(Na) V městech jež z hlubokých horizon se tmí tragic otiště(Na) a kde slunce mystická lampa spuš nízko z kleneb azurovitých(Na) krva dout v dýmu vacím se nad dražími a katedrálami(Na) paci krá a vojsk parlamenty žaři amfitheatry(Na) a kde žár milio srd v soumrač nebesa duchů(Na) rozdrážděn v horečném tru slasti a smrti(Na) zr žhaho uh železným strojem rozva(Na) v zasmušilých mlčeních žin v bolestných předtuchách ta(Na) když květem vymře proudy sil jarních jak va kame v nepohnutosti(Na) dni jak dělci tajemných hu za sebou plíží se unaveni(Na) a v krůjích potu jiskří se člověk i zvíře bratrsky sepjati ve jho(Na) pod jedním bičem neviditelným od chodu k západu šlehacím(Na) na vlnách moří a duší kde úzkost povely plav strže rem(Na) kolem stožá krouží omlé sotem bles když nebe a vodstva(Na) slily se v jedi element hrůzy a smrti(Na) u všech hní sta a li v lomech a podzemních štolách(Na) na staveništích farao kde zapřaženi ú rodo(Na) a sta hroby gigantic nům nad nesčíslmi(Na) v démonickém pohybu kol pís a pák a nad hlavami lecích kladiv(Na) na bojištích ve hvězdárnách učilištích lazaretech laboratořích(Na) v dílnách mistrů zamyšlených nad mramorem kde dříme(Na) svět mocnější hrůzy a slávy a z hmoty odkých mrákot(Na) napolo ořen vstá v blýskotu dlát a v tvůrčím zjitřením zra(Na) a tam kde šeň na sopečných úpatích smrti nechá kvésti(Na) oranžo zahrady touhy a zráti na a jedy nejohnivější(Na) v horečném slunci nikdy nezapadacím a kde rozkoš(Na) alchymista otve parami svého marho varu(Na) ší v halucinacích v soumracích tajemství a hudby(Na) kde myšlenka blíží se k místům zapozeným a v orchestrech hřmících(Na) snem harmonie ztrace zakví kovy a ze strun(Na) vane proud pís jak tr prvot ze nad únavou duší(Na) pod gestem panen elektrisucím kde jiskří se jara omamu(Na) noc osudu zvo polib letem jako rty řeřa hvězdy(Na) a žena zbled hle při zavo svého skryho jména agoniemi(Na) jako po stupních kluzkých kr sestupuje k zakletým pramenům ži(Na) v ú do kruhu hnaných v žárli vře bytos neviditelných(Na) a s výkřikem hrůzy zpět le si a bolestmi plameny rukou(Na) k prsům tiskne svou kořist život kví v potká tohoto slunce(Na) v nárazech tice stržených proudy tvé mystické le(Na) jedi ve všech milionech pracuje člověk třesou se ruce nesčísl(Na) z vě do v křeči nana se nikdy neumdléva(Na) na obou polokoulích ze V tragickém triumfu sně(Na) jak ruce te hvězdami pohráva si jak drahokamy(Na) ale při procitnu naha a tuhnou krva vraždou(Na) zmodra mrazem a v letu ze nad propastmi vrávora(Na) zachyva se v zoufalství vegetace je Šíle ruce kruho lovce(Na) ve štvanici živlů Kletbou ztíže ruce otroka polonaho(Na) u šarlatových hní práce V se modlitby úderem blesku(Na) jak sek ztave ruce přemožeho A slzami smy(Na) lost ří překa vždy krcemi stigmaty lásky(Na) poznamena Magic či dotknutím čela čtou myšlenky bratří(Na) Královské rozva V nebeská uko uspáva(Na) Zether jak světlo a k ovoci mystických stro(Na) prodlužu se celým vesmírem do nekonečna(Na) A ruce naše zapja v magic řetěz rukou nesčíslných(Na) chvě se proudem bratrské ly jenž do nich naží z dálek(Na) stále mocnější tlakem Nepřetrži vlny(Na) bolesti odvahy šílenství rozkoše osl a lásky(Na) proha nám lem v úderu tru jejich smysly zhanacím(Na) me jak řetěz náš zachycen rukama bytos vyšších(Na) v no řetěz se za do všech prosto hvězdných(Na) a ob světy A tehdy na ozku bolestnou(Na) stale skrývanou v bázni jako tajemství rodu(Na) jež prvoroze sdělu prvorozeným urace(Na) uslyšeli jsme kolozpěv vod hvězd a srd a mezi slokami jeho(Na) v intervalech kadence melancholic dithyramb svě za sebou sleducích(Na)