Hlas našich slavíků v tvém šeru jiskřil se A poupata(J8m)
jak hudba vřela při rozvíjení Tep srdcí vesel údery(J9m)
V lanoví zvonil jitřní vítr tvůj a zrcadlená do zlata(J9m)
zem táhla kolem nás jak nábřeží královské nádhery(J8m)
Však před námi a nad námi nad mysteriem hlubin tvých(J8m)
oceán tichý světů neviditelných tisíci hořel drah(J9m)
a stále jemnější jak vodopádů šum ve sluchu nemocných(J9m)
žal země navždy ztracené se slíval v našich myšlenkách(J8m)
Na květy její vzpomněli jsme žádostivě vonící(J8m)
a v skrytém ohni jejím vznícené jak přiblížení rtů(J8m)
na každou lásky vteřinu jak zabloudilá včela zvonící(J9m)
když o sklo oken naráží do zledovělých blankytů(J8m)
Na slova soucitného schýlení extasí svatý nach(J8m)
a na hlas duše andělský když bouři krve tiší mocí svou(J9m)
na vise proroků v nichž jako větrem pozdvižený prach(J8m)
pod koly tvého vozu triumfálného hvězd miliony vrou(J9m)
Na slunce konejšivé pousmání v zoufalosti dní(J8m)
když náhle vzeplá na věcech jak zlacení tajemných nápisů(J9m)
na vlídný pokyn hostitelky zástupů když pole obilní(J9m)
se zaskví z obzoru jak skývy bělostné na míse z jaspisu(J9m)
Na noci za námi v jichž nebezpečném ztišení(J7m)
jsme bloudívali cizinci jak v pralesích melancholických krás(J9m)
co zatím z dálek úpělo tvých splavů věčných šumění(J8m)
a ze tvých mlýnů zakletých kol monotonní ráz(J7m)
Jak všechno tichne z těchto míst Po moři němém veslujem(J8m)
slavíci letí v dálce před námi nad námi výše bez hlasu(J9m)
Však naše zraky odměnou čím víc se břehů země vzdalujem(J9m)
tím čistěji zří prvotní nádheru její svatou v úžasu(J9m)