Která bohatší?

Vojtěch Lešetický

Seděla dívčina, Slzičky ronila: „Ach proč jsem, pro Boha! Proč jsem se zrodila? Od rána do noci V potu a v lopotě – A pak až do hrobu Teskliti bez chotě! Té naší slečince Dobře je do smíchu, Ona má dukáty – Lákadlo ženichů: Ale já ubohá – V hryzotě, v nevoli, Mám jen svou nuzotu, Mám jen své mozoly. Ať si má ženichy, Ať si je bohata, Jen ať mou chudobu Nepíše na vrata. Nepíše na vrata, Nepíše na stoly: To chudou děvici, To málo nebolí. Však já bych nechtěla Býti tou švihlicí, K smrti se podobá Kniha jí modlicí. Jde-li neb jede-li K božímu stavení, Nese jen na odiv Drahé své kamení: A když zas z kostela Přijde neb přijede, Nic se jí bublavé Po vůli nevede. Přijdu-li já ale Z božího kostela, Do potu, do práce Zase jdu vesela!“ Vstala zas dívčina, Slzičky utřela, K potu a ku práci Ještě si zapěla.

Patří do shluku

čert, kapsa, huba, dělat, kousek, páter, koláč, omáčka, sedlák, vyndat

204. báseň z celkových 604

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SPLÍN (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Píseň chudého. (Martin Alexander Přibil)
  3. Zbožný hoch. (Josef Baše)
  4. Prožluklý den. (Josef Václav Sládek)
  5. PONÍŽENÍ (František Gellner)
  6. DCERY LOTOVY čili ŽENSKÁ LOGIKA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. KLUK. (Antonín Klášterský)
  8. Smír Lazarů. (Rudolf Pokorný)
  9. Houby. (Karel Alois Vinařický)
  10. Ano! (Adolf Heyduk)