Na vysokém vršku
bílá břízka stojí –
což pak se ten chasník
dlouhé šavle bojí?
Jak pak by se nebál
šavličky té bílé,
vždyť ho odvésti má
od té jeho milé.
Skřivánek si zpívá,
břízka listím třese,
zbojničí si chasník
ve hlubokém lese.
A ta jeho milá
vzdychá kudy kráčí,
její modré oči
tonou v hořkém pláči.
Vojáci jdou lesem,
loupežníky loví –
Panno Marja, pomoz
mému chasníkovi!
Nikdo nepomohl,
už ho v lese jali,
řetězy mu dali,
nohy přivázali.
Šibenici staví
lidé zlí a cizí
na vysokém vršku
vedle bílé břízy.