ČESKÁ KRAJINKA

Josef Svatopluk Machar

Do šíře do dáli pole a luka, na křižovatkách Kristova muka. Aleje podél cest. Místy se na ni s krákotem sletuje drzý houf vraní. S topolů černí tam viselci visí, mordýřští chasníci byli to kdysi. Chvilkou jde větru van do těl a snětí, viselci klátí se a vrány vzletí. Polem jde sedláček, černou zem orá. Sedláček – chudáček, kravička sporá. Poorá, zaseje... Žní čas až přijde, nečas mu zničí vše nebo zlí lidé. Pak přijdou zima, hlad... konce jim není. Děti jak mrtvolky jdou po stavení... Opuštěn nebem a drán lidmi všemi orá přec dobrou tu matičku zemi. K vůli ní orá ji s láskou a snahou, tu půdu nevinou, vonící, drahou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
v básni jsme nalezli 1 osobu, v básni jsou označena takto