OBRAZ VENUŠE

Josef Svatopluk Machar

Ty vidíš, mistře, hříšným masem hýří Venuše tady, nestydatá modla, hoch nahý, Amor, lukem po ní míří a lásky šíp jí v srdce vehnat hodlá. Ty rozumíš, že plátno to má cenu, já zdědil je a spálit je mi líto – rád zaplatím – ty přemaluj tu ženu a zastři necudné jí údy tyto. Dej šat jí slušně k hrdlu sáhající – já volbu barvy rád ti přenechávám – pak smutný výraz namaluj jí v líci a lidskou lebku polož k jejím hlavám. Pak andílka zrob z chlapce. Ten v týl ženy dutkami – místo luku – rány sází – – udělej, slovem obraz Magdaleny, jenž na dál ničí zbožnost neurazí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby