ZÁJEZD AVARSKÝ
Vsi hoří vzadu. Nebe černo dýmem.
Plamené proudy z daleka se lijí
po zralém obilí a trávě lučin.
A z míst těch valí hlučící se mračno
avarských lidí. Šikmoocí jezdci
se pohupují volně na konících,
neb bezpečno je. A jsou spokojeni.
Jsou ověšeni kalichy a kříži,
relikviáři, svícny, konvicemi,
ornáty, plášti, poháry a šatstvem.
Krav bučení a mekot koz a ovcí,
jež vedeny jsou v středu bojovníků,
zní jako libá hudba sluchu jejich.
A každý vleče, otočiv si vlasy
jak provazy kol kostnaté své ruky,
tři, čtyři ženy, jež jsou zcela nahy
a zkrváceny, neboť ňadra jejich
jsou vesměs kolmou ranou probodána.
78