DESÁTÉ STOLETÍ
Jak ryby ve vodě, tak žijem, Pane,
na světě tvém své žití utýrané!
Hodiny není ve dne ani v noci,
by člověk nebyl vydán bez pomoci
čelistím dravým větší, než sám, ryby.
A každá rve, jak může, jak se zlíbí
a neušetří ani dětských tváří,
panenských věnců, churavosti stáří –
o závod rve nás, ať to žralok světský
či duchovní. Ta dravost žene všecky,
vojáky, kněze, biskupy a pány.
Tvá slova mrtva, marny tvoje rány,
ó Kriste Pane z lidí vyvržený!
Meč vládne, zlato, lůno krásné ženy,
a víc než mukou očistce je žití.
A co se celý svět tak v peklo řítí,
rač věrným svým jen jedno štěstí skytnout:
z večera usnout a již neprocitnout!
93