Jak truchlý stín se šineš dějinami(J5f)
ó Jaromíre Přemyslovče bědný(J5f)
co neštěstí tvá divou hrůzou křičí(J5f)
ač čas tvůj neznal zrovna citlivůstek(J5f)
Dva bratry měl jsi jeden o tvé mužství(J5f)
a druhý zloupil o světlo tě očí(J5f)
tak vlekl jsi se životem a v posled(J5f)
tě probod kdosi zdola na záchodě(J5f)
Co více chtít To bylo víc než mnoho(J5f)
Tak ani Řím tě nemoh potřebovat(J5f)
když svaté dělal z našich mučeníků(J5f)
by v krvi jich se ujal Kristův stromek(J5f)
I zoufající neštěstí má někdy(J5f)
jen necitelnost hnusu pro diváka(J5f)
a proto neotevřel Přemyslovče(J5f)
ti chytrý římský estet svoje nebe(J5f)
A proto žádný zázrak žádná báje(J5f)
jež by tě vykrášlily zbožným duším(J5f)
chvěješ se pouze v listech dějepisu(J5f)
v osudů svojich hrůze tupý kastrát(J5f)