To bylo v říjnu V hrobce kapucínů(J5f)
lamp věčných světla začala se chvíti(J5f)
byl čas tu půlnoci a v šerém stínu(J5f)
ty plamínky jak kapky krve svítí(J5f)
A děs a hrůza jak jich nepoznali(J5f)
v svém žití nikdy v sarkofazích spící(J5f)
ti kteří byli císaři a králi(J5f)
provály mrazem údy práchnivící(J5f)
Šla hrobkou žena v zabláceném hávě(J5f)
s frygickou rudou čapkou v rusém vlase(J5f)
šla štíhlá pyšná v mladé vzdorné slávě(J5f)
a ňadra její svěže klenula se(J5f)
V pravici nesla hlavu zkrvavenou(J5f)
ach rokokový obličej ten bílý(J5f)
dlaň majíc světlým vlasem obtočenou(J5f)
v tom vlasu dosud stopy pudru byly(J5f)
Z bílého hrdla tenkým teplým tokem(J5f)
na sarkofagy krev teď dopadala(J5f)
neb žena ta šla volným krokem(J4f)
a hlavou jako kropenkou kol vlála(J5f)
A hrobky chvěly se A šla šla blíže(J5f)
až k mauzoleu jež se do tmy blyští(J5f)
jak Dolorose skleslé u pat kříže(J5f)
se v rakvi jedno mrtvé srdce tříští(J5f)
teď stanula a hlavu rokokovou(J5f)
ukryla opatrně v řásních šatu(J5f)
odtrhla jednu desku pískovcovou(J5f)
a rakev pod ní otevřela v chvatu(J5f)
Tam ležel On Mír vlídný nerušený(J5f)
k úsměvu ladil antické ty tahy(J5f)
s láskou zahleděl se zrak té ženy(J5f)
na oči ztuhlé na obličej drahý(J5f)
Mé dítě vzdychla hladila mu vlasy(J5f)
Zdvihla mu hlavu K hrudi si ji vila(J5f)
Tu řada mrtvých kolem odychla si(J5f)
a necitelný tupý sen dál snila(J5f)