Sonet myšlený českým čtenářem.

Josef Svatopluk Machar

Ty jarní slunce, jedno je mi žel – a nejen mně, i srdci mnohých přátel: Ty vylákáš ven roje brouků, včel, zvěř země, ptactvo nebes do své dílny – toť v pořádku. Však v lesku tvojich střel za humna vyjde český cestovatel a žel, ó žel a třikrát ještě žel – pak cestopisec navrací se sdílný a vtipný. Poví vše, co jed’, pil, snil, co myslil, mluvil, s kým se spřátelil – vše plno vtipů, nápadů a ducha... Tvým teplem, slunce, nechť kopřiva hluchá i rulík, blín se v akkord jara vmísí – však proč nám plodíš též ty cestopisy!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

1053. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOSTALGIE. (František Kvapil)
  2. Směje se slunce. (Adolf Heyduk)
  3. Jaro v zimě. (Adolf Heyduk)
  4. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  5. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  6. Nevybírej. (Adolf Heyduk)
  7. Průvodem. (Adolf Heyduk)
  8. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  9. II. Vyletěl sokol, sokolík sivý (Václav Antonín Crha)
  10. Pohled do kraje. (Adolf Heyduk)