PIUS X.
Prostičký farář... Osud vznes jej maně
na stolec Petrův. V římském žáru nyje
a teskliv po lagunách Venezie
nes břímě, pánem dané, odevzdaně.
Leč všechny eminence u kurie
hlavami třesou; Pravda, vůle Páně...
leč hotový to malér v Vatikaně...
a v době těžké... příliš prostičký je...
Chřad stařeček a zavřel oči zmdlené
v čas, kdy se začlo lidstvo rozběsněné
bodáky srozumívat. Z Vatikanu,
co dalo zachránit se, zachránili:
Prý nemoh světec přežít vojny ránu
a srdce puklo mu z ní v jedné chvíli.
18