AN PETER ALTENBERG.

Josef Svatopluk Machar

Ty obdivuješ ještě „Magdalenu“? Mou „Magdalenu“? Nediv se mi pranic, že poslouchám Tě s lehkým usmíváním, neb zvyk jsem jiným soudům, jiným řečem. U nás jsou totiž trochu jiné mravy a písně našich lidí jiné písně. A já jsem autor, jemuž Osud dává los podivného tragického štěstí: já zabíjím svou každou novou knihou předešlé práce. Tak i „Magdalenu“. Čiperná mládež naše potom stoupá se svými soudy se mnou po mých stupních, dívá se dolů, zhrdá tím, co bylo – než nemysli, že za to laurem věnčí mé čerstvé činy. Ne, to není modou. – Však také Ti to všecko nepovídám, bych ulehčil snad rozteskněně duši – mně lhostejny jsou napsané mé knihy, jak asi lhostejny jsou listy stromu, když na podzim je na zem klesat nechá. Jen vysvětluji, abys důvod věděl, proč musím se Ti zlehka usmívati, když horuješ mi o té „Magdaleně“, o „Magdaleně“ mojí ještě dneska...

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

315. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čtenářce románu. (František Serafínský Procházka)
  2. Stará komedie... (Josef Svatopluk Machar)
  3. O MLÁDÍ A STÁŘÍ. (Emanuel Čenkov)
  4. O TAJI UMĚNÍ, jenž všems nám svat, (Adolf Racek)
  5. Posmrtná díla. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Dva sonety listopadové. (Viktor Dyk)
  7. LEŽ. (Kamil Berdych)
  8. Květinářka. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Vždy, když zde kuplet nějaký zazpívám, (Jan Neruda)
  10. HROB BÁSNÍKŮV. (Antonín Klášterský)