SLOUP V GUMPOLDSKIRCHENU.

Josef Svatopluk Machar

Sloup obrovitý stojí u kostela. Pískovec jeho věky zšedl zcela. Byl tenkrát asi jiskrný a bílý, když Římané jej k cestě postavili, by ukazoval směr a hlásil dálku pocestným, kupcům, vojům jdoucím v válku. Pak láska boží naplnila zemi, a Kristus vítězně šel kraji těmi. Chrám lásce boží tady postavili a na náměstí odvlekli sloup bílý. Svých hříchů odpuštění v chrámě ždali a pranýřem hřích bližních potrestali. V sloup kruhy vbili a k nim myslí zbožnou zloděje vlekli, ženu cizoložnou i čarodějku starou, která hbitá, v měsíčních nocech na koštěti lítá – ten římský pranýř stojí u kostela, pískovec jeho věky zšedl zcela. Občané dnešní, historie dbalí, tabulku s ději jeho na něj dali.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby