Mám rád tu zemi Koně třesou hřívou(J5f)
a kočár letí Požehnanou nivou(J5f)
se oko toulá V žita stříbrošedá(J5f)
a pšenky zamodralé vítr leh(J5m)
a čtverače v ně noří se a zvedá(J5f)
a široce se válí po klasech(J5m)
kde rudé máky června k oslavě(J5m)
jak praporečky plynou do široka(J5f)
a chrpy patří na svět jímavě(J5m)
pohledem modrým oddaného oka(J5f)
Mám rád tu zemi Duše otvírá se(J5f)
jsi se vším smířen odhodláš se zase(J5f)
žít ochotně neb život těší hřeje(J5f)
A krásno je že takhle skřivan pěje(J5f)
že slunce plá že vzduté mráčky jdou(J5m)
tak lenivě a lehce nad hlavou(J5m)
Na lánech řípy lidé klečí Plejí(J5f)
Jsou sežehnuti na měď v obličeji(J5f)
muž v haleně a volných nohavicích(J5f)
a ženy v krojích barvami se skvících(J5f)
jak jedeš pohledem tě ocení(J5m)
a slůvkem poví si svá mínění(J5m)
a zase plejí Míjíš bílou ves(J5m)
kde rozhořčil se unuděný pes(J5m)
a husy snící v středu silnice(J5m)
rozpřáhly křídla směšně křičíce(J5m)
Staříček suchý dávno neholený(J5f)
na prahu sedí oči přimhouřeny(J5f)
a dýmá z lulky vlídně pozdraví(J5m)
a upře na tě pohled zpytavý(J5m)
Nu což ty ptáš se touže po rozpravě(J5f)
No tož on bodře ale vyhýbavě(J5f)
a mávne rukou To už jeho zvyk(J5m)
dáš zastavit on sdílně vypravuje(J5f)
leč jaksi šikmo tebe pozoruje(J5f)
a nedá duši vyjít na jazyk(J5m)
a ty zas cítíš krev to tvoje rodná(J5f)
tak čistá drahá věrná úctyhodná(J5f)
leč ty jsi roky v cizích zemích dlel(J5m)
na jeho mluvu hodně zapomněl(J5m)
on pravdu má že kosmo tě tak měří(J5f)
snad uvěří a spíš že neuvěří(J5f)
Dál jedeš Lesík Habry borovice(J5f)
a břízy našich hájů krasavice(J5f)
po zemi bují vlasy svěžích trav(J5m)
z nichž modrý zvonek kývá na pozdrav(J5m)
ve snětích drozdi měkce hlaholí(J5m)
kukačka volá v blízkém okolí(J5m)
a duší jako vůně zlehynka(J5m)
z mladosti dávné táhne vzpomínka(J5m)
takový vděčný nad životem ples(J5m)
tak bylo tenkrát tak je zase dnes(J5m)
Teď otevřel se výhled do kraje(J5m)
je v slunci stopen mlčí dřímaje(J5m)
s vískami svými v klidném údolu(J5m)
i s obdélníky polí skvrnou borů(J5f)
i s pruhy cest a stráží topolů(J5m)
i stádem lenošícím na úhoru(J5f)
a slunce hýčká nejčistším jej leskem(J5f)
a vzduch se vlní nad ním rozžhavělý(J5f)
až nádhera ta zachvátí tě steskem(J5f)
a oči přivřeš aby neviděly(J5f)