I.

Josef Svatopluk Machar

I.
Už o své zemi věru všecko víme, už známe měsíc, známe slunce zlaté, už mléčné dráze hezky rozumíme, jak, proč a kam se bělá, vine, mate, oh, známe tolik, že už hrdě smíme dát livrej služky babce v pouta spjaté, té přírodě, a jen jí poručíme, jak, co si přejem – jí to bude svaté. – – Jak je to k smíchu! Snad mu hledíš v líc, snad přírody x nejtemnější všech, v tvé náručí teď sladce, klidně dřímá – Ó ženy, ženy! Jak bych zraky svýma zřel moře aforismů, slok a kněh – a vše to troska, kousek, dým a nic!... 37

Kniha Letní sonety (1891)
Autor Josef Svatopluk Machar

Další vydání

I. v knize Čtyři knihy sonetů (in Macharovy spisy, svazek 5) (1938)