BORODINO
(7. září 1812)
I.
I.
Dým zakryl nebe. Země chví se, duní
a hořet zdá se. V rovině se blýská,
reduty soptí oheň s bílým kouřem.
Do hřmění děl a do praskotu pušek
hlas trubek vřeští zoufanlivou výškou.
Hřmí koní cval, řev lidí.
A ti Rusi
jak lesy stojí: řada stromů padá
a nová řada nehybně tu stojí
a jiná za ní – černo, nikde výsek.
Mužíci, jimž vous divý po pás sahá,
se s tupým odevzdáním zbíjet dají.
Kalmyci šikmoocí, kteří věří,
že šípy jejich nejlepší jsou zbraní,
Tataři drobní na svých malých koních,
Čerkesi, Gruzinci a Osetinci
a Čuchonci a líní Samojedi
a děti Sibiře.
Zem mokvá krví
a poseta je mrtvolami lidí
i zvířat, lafetami, děly, vozy,
šavlemi, puškami a tornistrami.
Na bílém koni v čele svého štábu
hle, císař letí, pohled upřen v dálku,
a bojující, kteří mistra shledli,
řvou pozdrav mu a pálí úsilovně.
129
Pět klouzajících vojáků se klátí
a podepírá – ustupují z ohně.
– Kde regiment váš? – císař přísně stane.
– Sire, my jsme regiment – vzdych jeden tiše
a zapotácel se a pad mu k nohoum.
Smek císař klobouk. Zase poslal pohled
v tu dálku, kde se ruských těl les černal,
vzpomínka z Herodota blýskla hlavou,
a řek si tiše: – Ano, to jsou Skyti. –
II.
(Reduta Rajevského.)
(Reduta Rajevského.)
Píď země není v šíř i dáli,
kde zbabělec by skrýt se mohl,
jen reduty – a v nich jsou reci,
jen mrtvých kupy – kdo jsou u nich,
ti nekryjí se, ti jim pouze
jen v kopce vyrůst pomáhají.
Je nebe zahaleno dýmem,
a zem se třese. Hřmí to, duní,
jak poslední by den byl tady
a konec světa. Jekot trubek
svolává všechny lidské viny
na poslední soud Hospodinův.
Ztrnulým zrakem zírá Barclay
do vřavy lidí, děl a koní.
130
Adjutant přilít: Excellencí –
redutu Rajevského nelze
už proti Němu udržeti –
generál prosí o posilu –
Děs boje, tíseň, nejistota
a bolest natažených nervů
teď vybily se ranou vzteku:
– Ty baťuško, rci generálu,
že v redutě je, ať tam padne,
že pošle-li tě ještě jednou,
dám zastřelit tě, holoubku můj! –
Reduta Rajevského padla.
Když Francouz vzal ji, byla kopcem
z děl, hlíny, lidských těl a zbraní
ztmelených krví v hrubý celek.
131