NÁHROBEK MARŠALA MORICE SASKÉHO V KOSTELE SVATÉHO TOMÁŠE VE STRASBURGU

Josef Svatopluk Machar

Se stupňů pyramidy, v jejímž boku pro věky vyryto je jmeno jeho, vítězný maršal hrdě sestupuje. A za ním zírá řvoucí lev a orel a genij, jenž si slzy s oka stírá, a Francie jej pravou rukou chytá a zdržet touží, levici pak dolů, by počkalo se, prosíc napřahuje. Smrt zahalená dole neuprosně pozdvihá víko rakve ukazujíc písečné hodiny, jichž písek odběh, vstříc maršalovi. U noh rakve stojí antický Herkul, loktem opřen o kyj a čelem o dlaň. On ví, jak je marno truchlení živých, pláč a zdržování, když naplnil se lidský los, a písek v hodinách odběh. Ví i maršal Moric, že sejít nutno, položit se v rakev, i sestupuje se vztyčenou hlavou, a smutek žijících je slávou jeho.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby