Nu, zdá se, že jsou páni Francouzové
na cestě nejlepší, vše zvrátit, zničit,
co tisícletá práce vzdělanosti
a kultury jim doma postavila.
Je smutno, býti svědkem takých dějů,
a neradostno zřít, jak divé vody
rvou vinice a olupují role.
A Svobody strom vyrůst má z té spoušti?
Ne, mýlíte se, páni Francouzové!
Ta Svoboda! Jak člověku, tak státu
je málo platna, řítí-li se volně
jak splašený kůň cíle nemající.
K ní není zrozen člověk, otrokem jsa
svých vášní, bludů, přeludů a choutek.
My chceme raděj, jakož zvykem naším,
z divadla toho v říši Uměn prchnout,
dokončit Reinecke a veselohru
a doufáme, že jimi dáme zjista
zábavu pěknou duším ušlechtilým.