Po dlouhých letech přišel zas(D3a)
mi na oči starý ten Dumas(D3a)
můj bože jaký krásný čas(D3a)
v sežloutlých listech těch dřímá(D3a)
Jak mluví tony vábnými(D3a)
ke mně ta každičká řádka(D3a)
Jakoby zavála za zimy(D3a)
fialek vůně kol sladká(D3a)
Jakoby hlasem radosti(D3a)
a září naivní v oku(D3a)
volalo z bezdna věčnosti(D3a)
mládí v mém desátém roku(D3a)
To bylo ráno Já se chvěl(D3a)
a cítil každý nerv bíti(D3a)
já Mušketýry v tašce měl(D3m)
a musil do školy jíti(D3a)
Tu k radě zběhlejších školáků(D3a)
prvně jsem obrátil zřetel(D3a)
pustil jsem školu ze zraků(D3a)
a dal se přes panský jetel(D3a)
přes potok kam jsem zpola pad(D3a)
přes luka přeletěl v mihu(D3a)
chvilkou sáh v tašku někdo li snad(D4m)
nevzal mi drahou tu knihu(D3a)
Jsem v žitě kolem klasy kryt(D3a)
cvrčkové u nohou pějí(D3a)
skřivani létají pod blankyt(D3a)
a dolů písně své lejí(D3a)
nevidím neslyším celá zem(D3a)
mění se přede mnou v žase(D3a)
Já žiji v kraji prajiném(D3a)
a v dávno minulém čase(D3a)
Dvůr krále malebné ústroje(D3a)
intriky záhadné věci(D3a)
psaníčka lásky a souboje(D3a)
a čtyři čtyři ti reci(D3a)
Já trpím nesu strastí řad(D3a)
i slzy kanou mi tiše(D3a)
trpím však slzím s nimi rád(D3a)
ba v jakés hrdinské pýše(D3a)
Vytřeštěn zrak dech utajen(D3a)
v spánky krev kladivem tepe(D3a)
já žil to nebyl klam neb sen(D3a)
ach žití velkolepé(D3a)
Je večer musím domů jít(D3a)
ne však hnán strachem a hlady(D3a)
než že mi shasl denní svit(D3a)
a že už nevidím tady(D3a)
Nevolno cizo bylo mi(D3a)
ten večer v rodinném sboru(D3a)
a k všemu na slovo lakomý(D3a)
mlčel jsem v hrdém svém vzdoru(D3a)
A koupil za svých úspor pár(D3a)
důkladnou lojovou svíci(D3a)
a ráno měl jsem v očích žár(D3a)
tmu v hlavě a plamen v líci(D3a)
Já dočet hlavu v dlaně klad(D3a)
a vypuk v bolestné štkaní(D3a)
ne že to špatně skončilo snad(D4m)
však proč to dnes nevím ani(D3a)
Po mně to kostelníkův čet(D3a)
jak bych ho viděl dneska(D3a)
hoch malý má tak zbožný hled(D3a)
a tvář jak dívky hezká(D3a)
Čet Dní jsem neviděl ho pár(D3a)
do školy nepřišel taky(D3a)
Pak přijde matný v lících žár(D3a)
a zarudlé zapadlé zraky(D3a)
I Sekáč čet je Sekáč pak(D3a)
přezdívka byla jen pouhá(D3a)
trup malý nohy dlouhé však(D3a)
a chodil jak pavouk ten z dlouha(D3a)
A po něm Klement domkářčin(D3a)
hoch štíhlý s vážnými rysy(D3a)
on nebyl zlé té baby syn(D3a)
vzala prý z Prahy jej kdysi(D3a)
a lidé o něm říkali(D3a)
že nezná rodičů ani(D3a)
a my mu za to dávali(D3a)
ovoce chléb na potkání(D3a)
Ti oba četli Žádný z nich(D3a)
do školy nepřišel taky(D3a)
pak přišli oheň na lících(D3a)
a zarudlé zapadlé zraky(D3a)
Měli jsme radu Znovu zas(D3a)
jsme se vším vzájemně zpili(D3a)
znovu si kouzlili dávný čas(D3a)
znovu zas dávno v něm žili(D3a)
Až Klement v posled povídal(D3a)
že jsme tu také tak čtyři(D3a)
že budem zrovna tak žít dál(D3a)
jak ti tři mušketýři(D3a)
Přijato Jdeme v žito zas(D3a)
v radosti a touze žhavé(D3a)
dělena jmena mezi nás(D3a)
každý má trefné a pravé(D3a)
Porthosem Sekáč ihned zván(D3a)
Athosem Klement jak ví se(D3a)
pro mě je stvořen dArtagnan(D3a)
kostelník pro Aramise(D3a)
pro kardinála Richelieu(D4m)
jenž nám všem nepřítelem(D3a)
zde katechet náš přísný je(D3m)
mračný a s vrásčitým čelem(D3a)
Dál roste řada jmen veliká(D3a)
máme vše ať to kdokoli(D3a)
máme i žlutého koníka(D3a)
z té prvé kapitoly(D3m)
A tak jsme ještě téhož dne(D3a)
dali se do práce hnedky(D3a)
my psali listy milostné(D3a)
a začli s děvčaty pletky(D3a)
Však už hned nám všem k postrachu(D3a)
Richelieu zjevit se spěchal(D3a)
ve škole hodinu na hrachu(D3a)
veřejně klečet nás nechal(D3a)
Ale my našli pomsty cíl(D3a)
oh my se strašlivě mstili(D3a)
ty kluky které on pochválil(D3a)
my jsme hned po škole zbili(D3a)
My často o něm zpívali(D3a)
jízlivou potupnou odu(D3a)
na jeho zhoubu jsme pívali(D3a)
z potoka zkalenou vodu(D3a)
My s Hugenoty válčili(D3a)
šli v souboje a pračku dravou(D3a)
a domů často chodili(D3a)
s boulemi rozbitou hlavou(D3a)
A což když přišel prázdnin čas(D3a)
Richelieu náhle byl v prachu(D3a)
Náš Porthos mínil Ujel as(D3a)
před námi z velkého strachu(D3a)
A znovu v boj a lásky vír(D3a)
My bili nám bili hlavy(D3a)
však každý z nás byl mušketýr(D3a)
i v lásce i v boji pravý(D3a)
Prázdniny přešly podzim táh(D3a)
konec to radosti leta(D3a)
Na mušketýry osud sáh(D3a)
a rozvál do všech stran světa(D3a)
Aramis který v duchu svém(D3a)
pobožné jádro choval(D3a)
začal se zabývat kostelem(D3a)
a při mších ministroval(D3a)
Porthos byl strážcem husích stád(D3a)
jež honil na pole sžatá(D3a)
já musil do Prahy shledávat(D3a)
moudrosti zrnéčka zlatá(D3a)
A doslech pak že do dáli(D3a)
vezli též Athose v krátce(D3a)
u nás prý o něm říkali(D3a)
že odjel k otci a matce(D3a)
Dnes člověk slouchá s údivem(D3a)
co mu vše paměť ta říká(D3a)
To vše se zdá mu býti snem(D3a)
to snad se jiného týká(D3a)
A zas ví že to s radostí(D3a)
a září naivní v oku(D3a)
dnes volá z bezdna věčnosti(D3a)
na něj čas desíti roků(D3a)
Ach Athos zhas už hrdinný(D3a)
v Bosně kdes v zápase tuhém(D3a)
to psaly tenkrát noviny(D3a)
v osmdesátém druhém(D3a)
Už Porthos taky dřímá kdes(D3a)
podlehl o život v boji(D3a)
řemenem chycen v kola kles(D3a)
a zdrcen byl v továrně stroji(D3a)
Aramis klidně po otci(D3a)
tam u nás kostelničí(D3a)
má děti jež prý vždy do noci(D3a)
v modlitbách zpěvu cvičí(D3a)
A já už vcházím do těch let(D3a)
kdy člověk žil už dosti(D3a)
kdy nedívá se s touhou vpřed(D3a)
však zří v klín minulosti(D3a)
Tak mi dnes přišel v ruce zas(D3a)
po letech starý ten Dumas(D3a)
můj bože jaký krásný čas(D3a)
v sežloutlých listech těch dřímá(D3a)
Ba mluví tony tak vábnými(D3a)
ke mně ta každičká řádka(D3a)
jakoby zavála za zimy(D3a)
fialek vůně kol sladká(D3a)