Je jakýs klavír duše básníka(J5m)
na kterém hraje Osud neznámý(J5m)
prst jeho se jen kláves dotýká(J5m)
a z vnitřku hřmí to tonů vlnami(J5m)
A zní v tom láska mládí otčina(J5m)
šum stromů jaro šťastné melodie(J5f)
a Osud je vždy znovu začíná(J5m)
a vždycky v nové variace vije(J5f)
Na klavír můj si Osud jednou sed(J5m)
jak bez dozoru kýs kluk rozpustilý(J5f)
a potměšile celé víko zved(J5m)
a do kláves bít začal ze vší síly(J5f)
A každičký ten dlaní jeho ráz(J5m)
vždy na tré kláves padá do týchž míst(J5m)
ó verše mé vztek slyším syčet z vás(J5m)
ševelit bolest klnout nenávist(J5m)