jak vypráskaný pes já odplížil se(J5f)
z kázání frate Girolama dneska(J5f)
a jak vrah s místa činu prchající(J5f)
já plaše lidských pohledů se štítě(J5f)
jen pustými jsem ulicemi spěchal(J5f)
Teď sedím v dílně svojí ale poklid(J5f)
mým hostem není Jen zvon srdce bije(J5f)
a kladívky krev do spánků mi ťuká(J5f)
a slova frate Girolama pálí(J5f)
jazyky ohnivými duši moji(J5f)
Co říci o vás malíři mám nyní(J5f)
kdož polonahé ženy malujete(J5f)
by znešvařeny byly jimi domy(J5f)
počestných občanů a síně města(J5f)
Vy oči svádíte a oči vedou(J5f)
jak kuplíři pak duši cestou hříchu(J5f)
Dnes žádný kupec nevystrojí svatby(J5f)
by dcera výbavu svou neskládala(J5f)
do truhel jejichž víka malována(J5f)
jsou pohanskými necudnými ději(J5f)
tak pozná nevěsta dřív podvod Martův(J5f)
lest Vulkanovu spády Venušiny(J5f)
než skutky svatých paní z testamentu(J5f)
Mne při těch slovech zkrušil děs a hanba(J5f)
Já míněn byl tím já dal pohoršení(J5f)
mně platí běda Vždyť já já jsem stvořil(J5f)
tu Venuši z vod mořských stoupající(J5f)
a hříšně svítící svým nahým tělem(J5f)
já maloval tu bujnou Primaveru(J5f)
ke slovům páně Lorenzovy písně(J5f)
již zpívali jsme ve dnech karnevalu(J5f)
ach jak že zněla(J2f)
Mladost je krásná ale přec(J4m)
ti v posled jenom uteče(J4m)
raduj se dneska člověče(J4m)
neb zítřek nejistá je věc(J4m)
můj Bože nejistá a přec tak jistá(J5f)
když víra všecko může zmáhá všecko(J5f)
a zemským žitím zhrdá neb je jista(J5f)
životem věčným jak nám ukazoval(J5f)
Savonarola v kázání též dneska(J5f)
A pravý křesťan smrti ždá si spíše(J5f)
než se jí bojí hřímal svatý frate(J5f)
Jen kdyby nebylo tak teskno v duši(J5f)
Vždyť hříchů balvany má na svých bedrech(J5f)
a kameny ty nikdy nedovolí(J5f)
jí vzletnout vzhůru To jsou žernovy ty(J5f)
jež přivázal hněv páně k hrdlu mému(J5f)
až vržen budu do hlubiny mořské(J5f)
Jak vydáš počet Bůh mi hřivnu svěřil(J5f)
bych vykoupil jí spasení své duše(J5f)
já hřivnu vzal a koupil sobě místo(J5f)
v království temna věčných ohňů pláče(J5f)
jež viděl Dante Polonahé ženy(J5f)
jež znešvařují domy ano Sandro(J5f)
Bůh pověděl ti soud svůj ústy frate(J5f)
o díle tvojím Ale třikrát větší(J5f)
hříšníku podlý je tvé provinění(J5f)
než frate tuší Otevři své srdce(J5f)
a ukaž satana jenž šklebí se tam(J5f)
a kraluje ti tvore nejbídnější(J5f)
Nu vyznej Sandro Maloval jsi kdysi(J5f)
i dívku Páně pannu nejsvětější(J5f)
jež dcera syna svého plod svůj chová(J5f)
a nemůže se ani dívat na něj(J5f)
ten nejstrašnější úděl čisté matky(J5f)
neb oči její ve dny příští patří(J5f)
a v dnech těch vidí Golgathu kříž na ní(J5f)
a na něm v mukách Boha syna toho(J5f)
jehožto bílé tílko k sobě tiskne(J5f)
A tenkrát hříšník já si zamiloval(J5f)
své duše výtvor sen svůj svaté Panny(J5f)
tak že jsem jinou ženu poznat nechtěl(J5f)
já miloval ji hříšnou zemskou láskou(J5f)
a ruka se mi třásla zrak mi hořel(J5f)
když jednou maloval jsem Pannu boží(J5f)
jak šat chce rozpnout aby dala píti(J5f)
děťátku svému z mateřského prsu(J5f)
Já netroufal si šat jí rozhaliti(J5f)
ne ještě tenkrát A já byl jí věren(J5f)
že když se jedenkrát mi v noci zdálo(J5f)
o svatbě kterou slaviti jsem hodlal(J5f)
s nějakou pěknou dívkou florencijskou(J5f)
já rozechvělý vytrhl se ze sna(J5f)
a vstal a zbytek noci chodil městem(J5f)
jen ze strachu bych nesnil sen ten dále(J5f)
Však láska má se stala brzo vášní(J5f)
Po těle jejím hladovět jsem začal(J5f)
po bílém panenském tom jejím těle(J5f)
Tu zatracenec podobu jsem dával(J5f)
té Madonny své tělům Venuší svých(J5f)
jež svlekat moh jsem podle libovůle(J5f)
a podle touhy hladových svých očí(J5f)
Já maloval ji kterak z moře stoupá(J5f)
v své nahé kráse vítězná a sladká(J5f)
a v zpité oči se mi přímo dívá(J5f)
s Martem maloval ji kterak leží(J5f)
po chvíli vášně v sladkém vysílení(J5f)
na voné trávě v temném stínu laurů(J5f)
Můj Bože jak je hrozné tohle žití(J5f)
Dnes Lionardo vedle mne stál v chrámě(J5f)
a co má duše zmítala se v ohni(J5f)
pod přívalem slov frate Girolama(J5f)
on pilně pozoroval tváře lidí(J5f)
hlav sklony každé hnutí kazatele(J5f)
a nad vším nezúčastněn zdál se státi(J5f)
Oh šťastný pohan tenhle Lionardo(J5f)
Má duši jako opevněné město(J5f)
a nepustí v ní nikdy to co nechce(J5f)
A kdyby byl zřel hrůzu v tváři mojí(J5f)
byl by se usmál kousavým svým zvykem(J5f)
jenž projede víc nežli ostré slovo(J5f)
A Machiavell stál tam těsně za mnou(J5f)
a celý dojem kázání dal v slova(J5f)
jež zahučel si posměšně a suše(J5f)
Eh prorok beze zbraní Jaký člověk(J5f)
jenž může poslouchat a nedivit se(J5f)
Však ti dva nemohli být zasaženi(J5f)
vždyť Lionardův bohumilý obraz(J5f)
prý bude jednou blahem zbožných duší(J5f)
jak tvrdí kteří v Milaně jej zřeli(J5f)
a Machiavell písařem je obce(J5f)
a frate Girolamo pravil jasně(J5f)
Co říci o vás malíři mám nyní(J5f)
kdož polonahé ženy malujete(J5f)
fra Girolamo jistě ví co říci(J5f)
však malíř hříšník lapen jako moucha(J5f)
v pavučí sítí zmítá se a neví(J5f)
jak poradit si Chtěl by spálit všecko(J5f)
co maloval kdys maloval však za žold(J5f)
jímž tělo sytil a svou duši prodal(J5f)
a díla pohoršují pohled jiných(J5f)
a pohled potom jako kuplíř vede(J5f)
i jiné duše kluzkou cestou hříchu(J5f)
Ach kdyby možno bylo všecko spálit(J5f)
a štětce přelámat a zničit barvy(J5f)
a kdesi v celi u svatého Marka(J5f)
u bratří řádu světce Dominika(J5f)
pod rukou frate Girolama vyplet(J5f)
své duše plevel v žhavých proudech slzí(J5f)
a tělo hříšné zbičovat a ztýrat(J5f)
až by se jeho žádosti a touhy(J5f)
v dým proměnily jenž se zemí plazí(J5f)
a čistý oheň zbyl jenž k nebi stoupá(J5f)
Je pozdě pozdě Rozesel jsem setbu(J5f)
a osení mé zraje k době sklizně(J5f)
Na všecko pozdě Záhy Pán se zeptá(J5f)
po hřivně mojí Ukáži mu zdrcen(J5f)
obrazy Madonn Pán v mé ledví vnikne(J5f)
a pozná že jsem rád měl láskou světa(J5f)
královnu nebes že mi proto byly(J5f)
odporny ženy o nichž církev praví(J5f)
že nádobou jsou nečistoty pouze(J5f)
a pozná že má láska šla v mém hříchu(J5f)
tak daleko že Madonnu jsem svlekal(J5f)
a neomýlí Pána že jsem změnil(J5f)
ji na Venuši bych ji svleci mohl(J5f)
Je hrozno žíti Ale odvrhnouti(J5f)
ten život nelze přivázal bych pouze(J5f)
jen nový kámen obtížené duši(J5f)
a předčasně jen vydal bych se soudu(J5f)
jenž čeká jistě jemuž ujít nelze(J5f)
ach Sandro těžko žít a tížej umřít(J5f)