SV. SEBASTIAN

Josef Svatopluk Machar

Toskanská krajina. Jsou luka v prostoru a hory modravé na dálném obzoru. Na sloupu antickém nah, šípy probodán, mučeník Páně dlí, krev prýští z jeho ran, však on jich necítí a nelituje jí, neb ví, že vejít smí do rajských veřejí, vždyť lil ji pro Krista. A proto jeho zrak se dívá zníceně a vesel do oblak. Na pravo v obraze se říčka zatáčí, a u ní satyři s nymfami skotačí. Na levo po louce v stříbrném krunýři a s kopím vzpřaženým, jak slušno rytíři, Mars, hrozný války bůh, ve přilbě s chocholem se žene na koni. Ničeho kolkolem – tak zdá se na spěch mít – si ani nevšímá. Oř grošovatý jest, a postroj zlatý má.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
v básni jsme nalezli 2 osoby, v básni jsou označena takto